Národní dálniční společnost má aktuálně ve správě 857 mostů. Jejich provoz zahrnuje také pravidelné sledování posunů a deformací na mostech, diagnostiku jejich stavu, funkčnosti a bezpečnosti geodetickými měřeními. Dálničáři o tom informují na své webové stránce.
NDS přiblížila, že na mostech dochází při provozu a při změnách teploty a konstrukce k posunům. „Samozřejmě s těmito faktory počítáme, nicméně je mimořádně důležité měřením a diagnostikou včas zachytit odchylky a zabránit tak nežádoucím komplikacím. Monitorováním ověříme skutečné chování jednotlivých prvků spodní stavby, nosné konstrukce a součástí mostního svršku,“ přiblížili dálnici.
Zároveň poznamenali, že k určení vodorovných, svislých, případně prostorových posunů se využívají nejmodernější a nejpřesnější univerzální měřicí stanice nebo digitální nivelační přístroje. Geodetické přístroje umožňují dosáhnout přesnosti určení posunu v rozsahu 0,2 až 0,5 mm, v závislosti na poloze pozorovaného bodu.
K určování svislých posunů se podle NDS používá metoda geometrické nivelace ze středu. Metoda je založena na určení převýšení mezi dvěma body pomocí nivelační soupravy, kterou tvoří digitální nivelační přístroj a dvojice nivelačních latí s kódovou stupnicí. „Nivelační přístroj pomocí urovnávacího zařízení (kompenzátoru) automatizovaně vytváří vodorovnou záměrnou osu, respektive vodorovnou rovinu. Převýšení mezi dvěma body je určeno na základě rozdílu dvou latových úseků, které jsou měřeny na nivelačních latech,“ konstatovali.
Převýšení mezi body jsou měřena dvakrát (ve směru tam a zpět), respektive v uzavřených okruzích, aby byla možná jejich kontrola. „Počet měřených převýšení je volen tak, abychom získali větší počet měřených parametrů, než je počet pozorovaných bodů. Z měřených převýšení vypočítáme nadmořské výšky bodů a z rozdílu výšky bodu v základním a kontrolním měření umíme určit hodnotu svislého posunu,“ ozřejmili dálničáři.
K určení vodorovných nebo prostorových posunů bodů se používá několik metod. Mezi nejčastěji používané podle NDS patří polární nebo trigonometrická metoda. U obou se používají univerzální měřící stanice. Jsou to přístroje, které se skládají z úhloměrného a délkoměrného zařízení. „Stanice měří vodorovné a svislé úhly a současně šikmé délky. Na základě měřených úhlů a délek můžeme vypočítat polohu určovaného bodu. V případě polární metody určujeme polohu bodu z jednoho stanoviště přístroje. Při trigonometrické metodě provádíme měření ze dvou, respektive více stanovišť,“ NDS.