Předpovědi na rok 2022 se nesou ve znamení konfliktu na Ukrajině, který do velké míry ovlivňuje ekonomický vývoj i na Slovensku. Uvedl to v analýze analytik Slovenské spořitelny Matej Horňák. Vliv ruské invaze už podle průzkumu mezi podnikateli slovenské firmy pocítili.
„Vidíme zde nejen velká politická rizika, ale také zvýšenou nejistotu ovlivňující investiční aktivitu, vyvolané problémy v dodavatelských řetězcích a tlak na růst cen (zejména komodit), které brzdí ekonomickou výkonnost. Z těchto důvodů jsme revidovali původní meziroční odhad růstu ekonomiky o jeden procentní bod dolů na 2%,“ přiblížil.
Růst cen by podle něj měl kulminovat v příštích měsících (březen-duben) na úrovni přes 10 %, tištěný zejména plynem a elektřinou, potravinami, cenami pohonných hmot, ale i širšími inflačními tlaky, protože cena přepravy a energií ovlivňuje širokou škálu zboží a služeb .
„Kromě toho dochází k očekávanému dalšímu nárůstu spotřebních daní z tabáku a cen některých služeb (např. telekomunikace). Růst spotřebitelských cen by tak měl letos dosáhnout v průměru 9,5 %,“ informoval.
Na tento vývoj podle Horňáka reaguje i Evropská centrální banka (ECB), která výrazně zvýšila odhad růstu cen v eurozóně pro letošní rok a na svém březnovém zasedání přistoupila ke zpřísnění měnové politiky. „Avizované utlumení objemu nakupovaných dluhopisů tak bude rychlejší – už během druhého čtvrtletí,“ míní Horňák.
„Pokud se vyhlídky inflace nesníží pod inflační cíl, přistoupí k ukončení nákupů aktiv již ve třetím kvartálu a otevře si tak cestu ke zvyšování sazeb. Vzhledem k současnému vývoji očekáváme jejich první zvýšení již letos,“ uvedl analytik.
Tlumená ekonomická aktivita a nové výdaje přinesou podle něj i vyšší potřebu financování. Vláda má vytvořenou jistou rezervu, ale financování humanitárních či vojenských potřeb může být nákladné a přinese nárůst deficitu. Výše popsané podmínky (inflace, kroky centrální banky) tlačí na růst výnosů státních dluhopisů a zvyšují tak náklady na obsluhu dluhu.
„Očekáváme, že rozpočtový deficit může v letošním roce dosáhnout 6%, pozorovat však budeme i rychlý růst nominálního výkonu ekonomiky kvůli růstu inflace, což bude tlumit podílový ukazatel dluhu vůči HDP,“ upozornil Horňák.
Z průzkumu, který realizovali v období od 4. do 15. března mezi zástupci podnikatelů na Slovensku – Slovak Business Agency (SBA), Sdružení podnikatelů Slovenska (ZPS) a Republiková unie zaměstnavatelů (RÚZ) vyplývá, že vojenským konfliktem jsou nejvíce zasaženy firmy působící v průmyslu (71 %) a v obchodě (65 %). Výrazně negativní dopady jako přímý následek konfliktu potvrdilo 15 % respondentů. Částečně negativně vnímá následky 34 % podnikatelů.
Podle průzkumu zhruba každý druhý podnikatel na Slovensku pociťuje negativní následky vojenského konfliktu na Ukrajině na své podnikání. Mnozí z nich by ukrajinským občanům rádi nabídli práci, ale stěžují si na nedostatek informací.
Výsledky průzkumu také potvrzují, že podnikatelé na Slovensku mají zájem (až 63%) o zaměstnávání občanů Ukrajiny, kteří opustili svou zemi. Největší zájem projevily střední (90 %) a malé podniky (83 %) a zástupci podnikatelských subjektů působících v sektorech průmysl (89 %) a stavebnictví (73 %).
