Ve výchově se dnes pozornost zaměřuje hlavně na to, aby se dítě umělo dobře chovat a prosadilo se v tvrdé konkurenci. Jak rodiče řešíme respektování hranic, slušnost, morálku, vytrvalost, samostatnost, zodpovědnost či pracovitost, ale co výchova ke štěstí? Na to se příliš nemyslí.
Pocit štěstí přitom vůbec nezávisí na dosaženém vzdělání nebo rostoucí kariéře, ale na tom, aby mělo dítě dobrý vztah samo k sobě ak ostatním, hlavně těm nejbližším lidem. Jak toho dosáhnout?
Nabízíme vám deset tipů, jak vychovat ze svých dětí šťastnější či alespoň spokojenější lidi.
- Základem je dobrý vztah rodičů
Pokud se rodiče mají rádi a vytvořili si spolu pěkný vztah, má dítě zpola vyhráno. Dobrý vztah mezi mámou a tátou je pro malého člověka zdrojem jistoty a důvěry v celý svět. Z něho bude čerpat po celý život. První povinností rodičů ve výchově potomka je proto milovat se a dávat si to i vzájemně najevo. Samozřejmě je mnoho párů, které se rozešli, v tom případě se alespoň snažte udržovat korektní vztahy a nezatahovat do sporů děti. - Buďte spokojený člověk
Kromě toho, aby rodiče spolu dobře vycházeli, je pro dítě extrémně důležité, aby se na světě dobře cítil i každý rodič zvlášť. Aby byl spokojen a vyrovnaný. Pečujte proto o svou duši, dopřejte si dostatek odpočinku a dělejte věci, které vás těší. Děti se učí nápodobou a co pro ně může být větším vzorem než šťastná máma a šťastný táta. Štěstí od vás jednoduše dohlížejí! - Každý potřebuje obdiv a uznání
„Potřebujeme, aby nás lidé uznávali, všímali si nás a – co by bylo nejlepší – upřímně nás chválili. Chceme, aby lidé poslouchali naše myšlenky a dokonce je obdivovali,“ odhaluje přirozenou lidskou potřebu australský klinický psycholog Steve Biddulph, autor knih Proč jsou šťastné děti šťastné a Tajemství výchovy šťastných dětí. Platí to nejen o dospělých, ale také o dětech. Ty stejně prahnou po pochvalu. Samozřejmě, neznamená to s chválením přehánět a vyjadřovat obdiv nad každou „hloupostí“, protože pak ocenění ztrácí na své síle a významu. Nezapomeňte však pravidelně vyzdvihovat, v čem může být dítě na sebe pyšné. Pokud ho hodnotíte kladně, pozitivní obraz o sobě si ponese do dalšího života. - Mluvte s nimi o tom, co prožívají
Rodiče řeší s dětmi často jen „provozní“ záležitosti. Co bylo ve školce či škole, domácí úkoly, pořádek v dětském pokoji, večerní čištění zubů a podobně. Méně se již zaměřují na vnitřní svět dítěte. Nad čím přemýšlí, čeho se bojí, co ho trápí? Zajímejte se o to. Neomezujte se jen na obligátní otázky: Co bylo ve školce, co bylo ve škole? Mluvte o zážitcích z celého dne. Ale nejen o tom, co se stalo. Také o tom, jak se dítě při tom cítilo a co si o situaci myslelo. Pokud dítěti umožníte, aby vyjádřilo, co cítí, můžete mu pomoci pochopit svět, spoluformovat jeho kladné psychické nastavení a nasměrovat jej k tomu, jak řešit různé životní problémy a výzvy. Ideální čas na rozhovor je večer před spaním nebo o víkendu, kdy se spolu vypravíte na výlet. - Naučte je, že svět je dobré místo k životu
Šťastný je v životě ten, kdo má pozitivní psychické naladění a důvěřuje jiným lidem. Očekává vždy to lepší as tím horším si dokáže poradit. Pozitivnímu přístupu k životu se lze velmi dobře naučit. Neznamená to, že dítě má ignorovat negativní věci a tvářit se vždy šťastně. Jde o nastavení základní důvěry, že i obtížné životní zkoušky lze s optimistickým viděním světa zvládnout snadněji. - Dovolte jim vyjádřit se a projevit
Rodiče často brání dětem svobodně se vyjádřit. Neběhej, neskáč, uklidni se, neříkej tak nahlas, neřev, nepláč a podobně. Jak často tyto věty během dne vyjádříte? Neděláte to ve špatném úmyslu, jen chcete, aby se dítě chovalo „dobře“. Jenže to, co je podle vás dobré, si potomek může přeložit takto: Když dělám věci, které mě baví a když vyjadřuji, co cítím, je to špatně. Nejsem tedy v pořádku. S takovým vnitřním přesvědčením člověk těžko může v životě uspět. Buď ze strachu, že nemůže, neuskuteční své sny a neprojeví naplno svůj potenciál, nebo se může stát až přehnaně vzdorovitým, k vlastní škodě. - Bavte se spolu
Výchova je dřina, na tom se asi shodnou všichni rodiče. A tak pod tíhou všemožných povinností zapomínáme na velmi důležitou složku života s dítětem. Pro společnou zábavu, bláznění se, radost a uvolněnost. Děti milují, když je doma smích. Na co chcete, aby dítě jednou vzpomínalo? Na unavenou a vystresovanou mámu, nebo na veselého a radostného nejbližšího člověka? Snažte se proto ze všech sil, aby bylo doma dobře. I za cenu toho, že něco nestihnete nebo to neuděláte dokonale. Děti zkrátka musí vidět, že život nejsou jen povinnosti, ale také zábava. - Splňte jim potřeby
Každé dítě bez výjimky potřebuje, aby mu rodiče neprodleně plnili jeho potřeby. K prvořadým patří potřeba fyzického kontaktu.
