Nákupní centrum „Evropejský“ v Moskvě bylo kdysi symbolem Ruska integrovaného do globální spotřebitelské ekonomiky s atriemi pojmenovanými po městech jako Londýn, Paříž a Řím. Nyní však velké části sedmipatrového nákupního centra ztichly poté, co západní značky od Apple po Victoria’s Secret zavřely své ruské provozy během dvou týdnů, kdy země napadla Ukrajinu. Stovky společností podobně oznámily plány na omezení vazeb s Ruskem, přičemž tempo se během posledních týdnů zrychlilo, když se stupňuje smrtelné násilí a humanitární krize na Ukrajině a západní vlády zvyšovaly ekonomické sankce.
V době, kdy mnohé nadnárodní společnosti hromadně opouštějí Rusko, zanechávají za sebou aktiva, jako jsou továrny a kanceláře, které jsou v provozním stavu. Ruský prezident Vladimir Putin pohrozil, že převezme taková nečinná, ale produktivní aktiva, přičemž vládním představitelům řekl, že Kreml se bude snažit „zavést externí řízení a poté převést tyto podniky na ty, kteří skutečně chtějí pracovat“, informovala agentura AP.
Návrh zákona by mohl ruským soudům umožnit jmenovat externí správce pro společnosti, které ukončí činnost a jsou v zahraničním vlastnictví alespoň z 25 %. Pokud majitelé odmítnou obnovit provoz nebo ji prodat, akcie společnosti by mohly být vydraženy, uvedla vládní strana Jednotné Rusko a označila to za „první krok ke znárodnění“.
Chris Weafer z Macro-Advisory, konzultační společnosti specializující se na Rusko, uvedl, že ruská vláda „přijímá k zahraničnímu obchodu přístup cukru a biče“, přičemž řeči o znárodnění jsou vyváženy pomocí vlády pro ty, kteří zůstanou. Weafer řekl, přáním Kremlu je vyhnout se masové nezaměstnanosti. Některé zahraniční společnosti, které pozastavily své ruské operace, jako například McDonald’s a výrobce cigaret Imperial Brands, uvedly, že budou nadále platit zaměstnancům, i když budou jejich pracoviště zavřená. To nemůže trvat věčně a Weafer předpovídá, že společnosti se budou muset do konce léta rozhodnout, zda obnoví provoz nebo úplně odejdou.
Expert na ruské finance: Ze zabavení západních aktiv by mohla vzejít nová třída oligarchů
Hassan Malik, hlavní analytik v bostonské poradenské společnosti pro řízení investic Loomis Sayles, ale upozorňuje na něco docela jiného. Takové znárodnění by mohlo podle něj pomoci vytvořit novou třídu oligarchů, řekl expert na ruské finance pro businessinsider. Ti, kterým se podaří získat zabavená aktiva za výprodejové ceny prostřednictvím státních aukcí, by se mohli stát novou třídou magnátů, řekl „Určitě existuje riziko, že budeme svědky vytvoření nové třídy kamarádských kapitalistů nebo oligarchů,“ řekl Malik.
Ruské ministerstvo hospodářství navrhlo, aby se aktiva mohla vydražit, informovala agentura Bloomberg. Aukce by mohly odrážet kontroverzní program „půjček na akcie“ z 90. let, který spustil bývalý ruský prezident Boris Jelcin, řekl Malik. V té době bohatí ruští podnikatelé a banky blízké úřadům půjčovaly vládě peníze výměnou za podíly ve státních průmyslových podnicích. Akcie byly získány za facku, když stát \“předvídatelně nesplácel\“ půjčky a věřitelé zabavili jejich akcie. To vytvořilo generaci neuvěřitelně bohatých oligarchů, řekl Malik, který je také autorem knihy „Bankáři a bolševici“, knihy o financích z počátku 20. století během ruské revoluce.
Nejbohatší muž Ruska, Vladimir Potanin, získal svůj obrovský majetek prostřednictvím schématu „půjčky na akcie“, když získal kovoobráběcího giganta Nornickel. Potanin má čisté jmění odhadované na 24,7 miliardy dolarů, podle Bloomberg Billionaires Index. Další miliardář, Roman Abramovič, s čistým jměním 14,5 miliardy dolarů, získal kontrolní podíl v ropné společnosti Sibneft prostřednictvím stejného schématu. Jedním z hlasů, které se okamžitě ohradily proti konfiskaci majetku zahraničních firem, je Vladimir Potanin, který to přirovnal k ruské revoluci v roce 1917, kdy moc převzali komunisté. \“Vrátilo by nás to o 100 let zpět do roku 1917 a důsledky takového kroku – globální nedůvěru investorů v Rusko – bychom pociťovali na mnoho desetiletí,\“ uvedl v prohlášení na sociální síti své společnosti.
Dnes by ruská vláda, která potřebuje finanční prostředky uprostřed rozsáhlých mezinárodních sankcí za válku na Ukrajině, mohla opět předložit zabavená zahraniční aktiva upřednostňovaným investorům se slevou, řekl Malik.
